Tvorba, která vzniká díky arteterapii, není nutně umělecká, ale nepopiratelně představuje originální výstup, kterým se nevidomí mohou vyjadřovat.

Avšak zjevný handicap poskytnul několika mladým lidem ke vrozenému talentu unikátní náhled na svět, který díky vedení pana Čeča, Perouta a dalších mohou dále rozvíjet. Neopomenutelným je také Ctibor Kopečný, který jako asistent pracuje s nevidomými na tabletech a zároveň pomocníkem při organizaci výstav. Dílo není jedinečné pouze samotnou metodou, ale i naprosto odlišným způsobem, kterým nevidomí tvoří. V rámci tvorby talentovaných je jasně vidět rozdílnost přístupů jednotlivých autorů, lze rozpoznat témata, nálady i gesta. Umělecky se blíží objekty informelu, abstrakci či expresi, tedy ke slovutným uměleckým slohům, které se již dávno prodávají za horentní sumy.

Samotnou metodou vznikají černobílé malby ozvláštněné faktem, že jí pracují nevidomí. Kromě toho však je možným výstupem i reliéf, který se na základě předlohy vytváří na plotru. Takovýto reliéf nese výjimečné prostorové znaky, které si pak vidomí i nevidomí mohou osahat, pocítit umělecké dílo na vlastní ruce, nejen oči.
Inspirací je nevidomým nejen vnitřní prostředí jejich duše, ale i podněty poskytované při práci na arteterapii. Zároveň se velice osvědčila strategie rozšiřování obzorů nevidomých formou výletů, kde načerpají jedinečné a nové podněty i energii do dalšího tvoření.

Množství děl vzniklých na základě jediné návštěvy zoologické zahrady nese prvky neopakovatelnosti. Jaký potenciál se tak asi může skrývat v odlišných prostředích? Co třeba moře?